Dostal jsem mi do rukou článek "The Crisis of Fatherhood" pana Ray Williamse v překladu Tomáše Jadlovského. Článek se zabývá tím, že USA je společností nepřítomných otců ve výchově svých dětí a důsledky z tohoto jevu plynoucími.
Dle výzkumů prováděných v USA:
• dcery osamělých matek mají o 53 % větší pravděpodobnost, že se vdají jako náctileté, o 111 % větší pravděpodobnost, že jako náctileté porodí, o 164 % větší pravděpodobnost, že jejich dítě se narodí mimo manželství a o 92 % vyšší pravděpodobnost, že se samy rozvedou;
• dívky žijící bez rodného otce (s matčiným milencem nebo otčímem) jsou vystaveny vyššímu riziku sexuálního zneužívání než dívky žijící s rodnými otci;
• přibližně 65 % násilných trestných činů páchaných na ženách od nejbližšího okolí bylo spácháno buď přítelem nebo bývalým manželem, pouze 9 % manželem;
• u dětí bez otce existuje podle Národního střediska pro zdravotní statistiku při Ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států výrazně větší riziko užívání drog a alkoholu, duševních poruch, sebevraždy, špatných studijních výsledků, těhotenství v náctiletém věku a kriminality;
• týrání dětí je mnohem pravděpodobnější v neúplných domácnostech než v úplných rodinách;
• 63 % mládežnických sebevrahů pochází podle Amerického úřadu pro sčítání lidu z domovů bez otce;
• 72 % mladistvých vrahů vyrůstalo bez otce, totéž podle studie D. Cornella a kolektivu publikované v Psychologických vědách a právu (Behavioral Sciences and the Law) platí pro 60 % amerických pachatelů násilí;
• podle zprávy Národního sdružení ředitelů na státních středních školách 71 % všech vyloučení připadá na děti z domovů bez otce;
• podle zprávy uvedené v Trestní justici a psychologii (Criminal Justice & Behavior) 80 % násilníků, kteří oběť napadli bez důvodu, pochází z domovů bez otce;
• 90 % všech bezdomovců a dětí na útěku z domova jsou z domácností bez otce;
• podle studie provedené Nadací Charlese F. Ketteringa děti z nízkopříjmových úplných rodin dosahují lepších výsledků než studenti z neúplných domácností s vysokými příjmy, a dále je téměř dvakrát tolik úspěšných absolventů z úplných domovů než těch s jedním rodičem;
• podle studie Centra pro sledování nemocí 85 % všech dětí, které vykazují poruchy chování, pochází z domovů bez otce;
• velký průzkum provedený ke konci 80. let zaznamenal, že zhruba 20 % rozvedených otců nevidělo v uplynulém roce své děti a jen necelých 50 % z nich vídalo své děti vícekrát do roka;
• podle dlouhodobé studie 1197 žáků pátých tříd základních škol zveřejněné v Časopise pro rizikové chování dětí (Journal of Abnormal Child Psychology) vědci pozorovali "větší míru agresivity u chlapců žijících pouze s matkou než u chlapců z úplných domácností";
• Badatelská služba amerického parlamentu uvedla ve Zprávě o zkouškách dovednosti žáků, že výsledky jsou v posledních dvou desetiletích více než o 70 bodů horší; děti z neúplných rodin mívají horší výsledky standardizovaných testů a dostávají ve škole horší známky.
--
Dá se předpokládat, že u nás jsou negativní důsledky výchovy dětí bez otce podobné jako v USA a jen hodnoty procent se budou lišit.
Děti se ocitají bez výchovy otce zejména z těchto důvodů:
- úmrtí otce
- odchod neodpovědného otce od rodiny (většinou k mladší milence, ale někdy jde jen od rodiny, když otec není připraven nést odpovědnost, kterou před něj staví jeho rodičovství)
- odchod neodpovědné matky od rodiny i s dětmi (většinou k milenci, ale někdy k rodičům nebo u dominantních žen neschopných tolerance v partnerském životě samostatný život bez stálého partnera)
Samozřejmě, ne vždy rozpad rodiny znamená, že dítě přichází o výchovu otce. Pokud jsou oba partneři odpovědní rodiče, tak výchova dětí pokračuje střídavou výchovou nebo širokým stykem s otcem. Pokud od rodiny odchází neodpovědný otec, který o výchovu svých dětí nejeví zájem, tak neexistují páky, jak ho k tomuto zájmu donutit. Lze ho pouze donutit platit výživné a na toto naše společnost má páky více než dostatečné (exekuce výživného z platu, zabavování řidičáků, zavírání neplatících otců do vězení). Případ, kdy matka dětí odchází od sociopatického otce - narkomana, alkoholika, násilníka - nespadá do případu odchod neodpovědné matky od rodiny i s dětmi.
Bohužel v dnešní době zůstává bez výchovy otce velké množství dětí, jejichž otec má pro výchovu svých dětí dobré předpoklady a o výchovu svých dětí má zájem a dokonce se snaží proti úporným snahám neodpovědné a osobnostně nedospělé matky dětí bojovat. Většinou je tento boj marný, protože OSPOD a opatrovnické soudy stojí na straně neodpovědné matky (na základě pravidla "já jsem také matka a tak stojím na straně matky, ať se děje, co se děje"), místo toho, aby stály na straně dětí, v jejíchž zájmu je výchova otce.
Často znalecký posudek prokáže dobré předpoklady otce pro výchovu dětí a u soudu otec poukazuje na to, že osobnostně nezralá matka mu brání nejen vychovávat své děti, ale nezřídka brání i jen v kontaktu dětí s otcem. Přesto často naše nekompetentní opatrovnické soudy brání zájmy matky a nikoli zájmy dětí, v jejichž zájmu je výchova otce (jak ukazují výše uvedená statistická data). Dokonce se stává, že když bezohledná, nezralá matka unese dítě do ciziny, tak soud tento zločin páchaný matkou na dětech podporuje. Exemplární lumpárnou je pak tvrzení Ústavního soudu (Vlasta Formánková, Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček, IV. ÚS 780/14), že obecné soudy (Žídková, Niedobová, Zajícová) sledovaly zájem nezletilých dětí, když podpořily matku v jejím zločinném jednání - v únosu dětí do ciziny !
Vynořují se mi stále otázky, proč máme tak nekompetentní opatrovnické soudy? Proč soudci/soudkyně nemusí studovat údaje, jako jsou ty, uvedené výše ? Proč soudci nemusí procházet atestací, podobně jako lékaři? Proč soudci/soudkyně nemusí rozhodovat dle platných zákonů? Proč mohou soudy ignorování platných zákonů obhajovat nesmyslným tvrzením, že jednají v zájmu dítěte? V zájmu dítěte je především výchova oběma rodiči a nikoli eliminace otce z jejich života. A jaké negativní celospolečenské důsledky má takové chování opatrovnických soudů ukazují výše uvedené statistiky...
