Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Primární problém není neplacení výživného.

20. 12. 2016 14:56:51
V poslední době jsem zaregistroval množství článků v médiích, pořadů v televizi, kde je veden mediální tlak, snažící se veřejnosti vsugerovat, že hlavní porozvodový problém, kterým trpí děti, je neplacení výživného na děti otcem.

Falešné a nesmyslné vzorce ve společnosti

Problematika placení výživného na děti po rozvodu není černobílá a problém má řadu aspektů. Jistě existuje řada matek opuštěných otcem dětí, který nejeví zájem své děti vychovávat ani živit. Tyto matky jsou často v nelehké finanční situaci a jistě je oprávněné hledat pro tu situaci řešení. Bohužel existují zájmy určitých skupin, udělat z tohoto partikulárního problému primární a hlavní porozvodový problém. Je to zde řada "neziskových" organizací a dalších struktur, které profitují ze současného stavu a kterým vyhovuje stav rozbitých rodin, kdy matka má děti v péči a otec platí matce peníze. A tyto organizace vedou intenzivní tlak jednak na státní orgány lobbingu a také na veřejnost prostřednictvím médií. Články na Internetu a v tištěných periodikách, různými rozhovory v televizi, v rádií se snaží veřejnosti podprahově a někdy i přímo vsugerovávat několik nesmyslných a falešných vzorců:

  • Matka se stará o děti a otec má platit matce na děti.
  • Matka pečující, zodpovědná chudinka, která má spoustu starostí o děti versus otec neodpovědný, opilec, neplatič, nevěrník, agresívní násilník, který navíc na děti matce často neplatí.
  • Pokud se otec chová správně a o svůj přirozený podíl na výchově svých dětí bojuje, tak je to lump, který to dělá jen proto, aby uškodil a ublížil chudince mamince a o děti mu vůbec nejde.
  • Hlavní a jediné co je třeba v porozvodové situaci řešit, je jak zabezpečit materiálně děti to jest, jak z otce získat, co největší výživné - výživné je potřeba automaticky zvyšovat, valorizovat.
  • Je především nutné řešit tzv. neplatiče výživného - provádět exekuce z platu, zavírat je do vězení a pokud plat nemají, tak jim zabavit řidičák, průkazku na tramvaj, průkazku do knihovny a další. Jiné porozvodové problémy neexistují a není je třeba řešit - bránění kontaktu otce s dětmi, podíl otce na výchově dětí, střídavá či společná péče po rozvodu, zabráněním zbytečným rozvodům, cochemský model. To vše, jako by neexistovalo a společnosti se vsugerovává, že když otcům zvýšíme alimenty, nastavíme jejich automatickou valorizaci a tvrdě zatočíme s neplatiči výživného (bez ohledu, že třeba přišli o podstatnou část dosavadního příjemu nebo o práci) tak žádné porozvodové problémy nebudou existovat.

Například jsem narazil na tendenční článek na Novinky.cz, který tvrdí "Neplacení výživného poškozuje především děti". Bohužel, takových a podobných článků a zavádějících informací, rozhovorů jsou v médiích spousty. A alarmující je, že podobné bludy šíří i státní úředníci z Ministerstva práce a sociálních věcí a také z Ministerstva pro ochranu lidských práv.

Pokud bychom přijali špatný vzorec (dle kterého se řídí velká část justice) - Matka má děti v péči a rozhoduje o nich & Otec "drží hubu", do výchovy dětí se neplete a platí výživné, tak i zde najdeme velkou disproporci, ostudnou diskriminaci dle pohlaví. Pokud otec neplní svůj závazek vyplývající z uvedeného vzorce, tak je na něj nasazeno spousta pák - exekuce výživného z platu, pokud práci nemá tak zabavování řidičáku, zavírání do vězení. A z vlády zaznívání další stupidní návrhy, jak s otci neplatiči zatočit. Pokud svůj závazek - umožňovat otci a dětem jejich vzájemný kontakt - neplní matka, tak toto se nijak neřeší, jako by to nebyl problém. Možnost exekuce dítěte sice je, ale v praxi se moc neuplatňuje. Je možnost dávat matce pokutu, ale soudy je nedávají a pokud ano, tak ve směšné výši. Je možno odebrat dětí z péče rodiče, ale i k tomu soudy neochotně přistupují pokud se jedná o matku.

Hlavní teze těchto pro děti škodlivých a nebezpečných postojů je:

- Dětem škodí neplacení výživného otcem.

- Dětem neškodí, když nemají kontakt s otcem. Dětem neškodí, když chybí otec v jejich výchově. Dětem neškodí, když matka cílevědomě v dětech buduje negativní vztah k jejich otci.

Člověka napadne, že podobně může uvažovat jen člověk s poškozeným intelektem. Jenže tyto postoje veřejně propagují různí "odborníci", novináři, úředníci, politici. A prochází jim to. Dle těchto zrůdných postojů soudí většina soudkyň na soudech. A prochází jim to.

Uvedu příklad z praxe. V době, když jsem měl ještě jakési zbytky neopodstatněné důvěry v OSPOD, jsem v situaci nezákonného zadržování mých dětí v cizině jejich matkou navštívil příslušnou pracovnici OSPOD Frýdek-Místek, abych ji informoval o průběhu pobytu dětí u mne o vánočních svátcích, o tom jak matka mých dětí preferuje kontakt dětí s jejími rodiči, před kontaktem dětí s otcem. Soudružku to nijak nezajímalo a přerušila mne s "mnohem důležitější" otázkou "Co jste dětem koupil na vánoce?". Když jsem vyjmenoval seznam dárků, následovala další veledůležitá otázka položená imperativně "Dovolil jste dětem si odvést ty dárky domů?!". Zeptal jsem se, soudružky ospoďačky, jestli tím "domů" myslí k matce, protože doma jsou děti i u mne, stejně jako u své matky a sdělil ji, že jsem rozhodnutí, co si děti odvezou k matce a co si nechají doma u mne, nechal na nich. Soudružku prostě jen zajímalo, jaké dárky jsem dětem koupil a jestli si je mohly odvést k matce. Jestli matka preferuje kontakt dětí se jejími rodiči před kontaktem dětí s otcem ji absolutně nezajímalo.

Podobně, u odvolacího soudu v Ostravě, který měl řešit nezákonné zadržování mých dětí v cizině, mne tři soudružky soudkyně imperativně bombardovaly otázkami "Platíte výživné pravidelně?", "V jaké výši platíte výživné?", "Posíláte dětem balíčky?", "Jak často?" "Kdy jste poslal balíček naposledy a co v něm bylo?". O to, jak bych se o děti postaral, jak bych je vychovával, kdyby soud nařídil návrat dětí z ciziny domů, se soudkyně absolutně vůbec nezajímaly. Stejně jako se nezajímaly o můj kontakt dětí se mnou.

Ten příklad je příznačný pro celý opatrovnický systém, kdy dle falešného vzorce "matka pečuje, vychovává, rozhoduje a otec platí" se řídí naše soudy, naše sociálka, naši politici.

Výše uvedený vzorec porozvodového uspořádání samozřejmě přijmout nelze. Do slušné společnosti nepatří. Není v zájmu dětí. A v praxi prostě nefunguje.

Hlavní problém v oblasti péče o děti po rozvodu

Hlavní porozvodový problém v oblasti péče o děti není placení nebo neplacení výživného matce dětí, jak je nám podsunováno a vsugerováváno. Hlavní porozvodový problém v oblasti péče o děti je, zajištění zvýšení podílu otců na péči o děti. To hlavní, co v porozvodové situaci děti potřebují je výchova otců, mužský vzor a mužský svět, otcovská láska i otcovská přísnost ve výchově. A pokud se jim tohoto nedostává, je jim ublížováno (zvlášť se zřetelem na jejich budoucnost) mnohem více, než když máma nemá na nový iPhone nebo nové boty pro ně.

Problém s financováním dětí po rozvodu má dvě příčiny:

  1. První, v mediích propagovanou příčinou je neplacení výživného druhým rodičem.
  2. Druhou příčinou je, že otcové po rozvodu nemají dostatečný podíl na výchově svých dětí. Někdy větší podíl ani nechtějí, ale je dostatečně početná skupina, která by větší podíl na výchově svých dětí přivítala. Část otců z této skupiny za své rodičovství, za své otcovství aktivně bojuje, soudí se, odvolává se. Další, větší část otců na své rodičovství a otcovství rezignuje někdy po letech marných bojů za děti a někdy rezignuje již dopředu, protože ví, jak špatně je systém opatrovnické justice u nás nastaven. Smíří se s tím, že své děti neuvidí, nebo mají s nimi jen minimální kontakt o víkendech.

Problém neplacení výživného bych rozdělil do několika základních skupin:

  1. Nezodpovědný jedinec, kterému se na děti platit nechce a peníze raději utrácí jinak - tady opatření pro donucení platit výživné mají smysl
  2. Asociál (alkoholik, narkoman, gambler) bez práce, často zadlužený, finance nemá - z něj výživné nedostaneme žádným administrativním a represivním opatřením
  3. Člověk, který platil, ale dočasně přišel o práci nebo podstatnou část příjmu - opatření pro donucení platit výživné jsou zde nesmyslná. Naopak je zde třeba řešit to, aby soudy při ztrátě práce výživné flexibilně, bez prodlení odpovídajícím způsobem snížily
  4. Člověk, kterému soud vyměřil výživné z fiktivního příjmu, kterého by mohl dosahovat, kdyby se dle představ soudce „snažil“ a ne z příjmu, který skutečně má. Zákonitě se z takového člověka stává z rozhodnutí soudce neplatič špatně stanoveného výživného. Takto stanovované výživné je obrovský nešvar a nemorální svinstvo hodně praktikované našimi soudy. V úplné, nerozvedené rodině je na svobodné vůli rodiče, resp. rodičů, že se dohodnou, že živitel rodiny opustí náročnější práci a vymění ji za méně náročnou. Důvodů může být celá řada: - práce a směny nadále rodině nevyhovuje. - služební cesty rodině nadále nevyhovují. - pracovní a časové vytížení rodině nevyhovují - člověk už dále nezvládá pracovní nasazení psychicky nebo zdravotně a najde si méně placenou práci - člověk chce dělat práci, která ho baví byť je méně placena. V úplné rodině žádný soud rodiči nepřikazuje, že si musí ponechat lépe placenou práci. V případě rozvedené rodiny soudy mají tu drzost předpokládat, že otec si musí ponechat lépe placenou práci. Často i v případě, kdy to není na jeho rozhodnutí a objektivně ji vykonávat nemůže. Je řada případů, kdy výživné vyměřené ze schopností člověka a nikoli z jeho aktuálních možností přineslo rozsudek vězení.
  5. Otec, kterému matka, za pomocí opatrovnického systému, brání v kontaktu dětí (případně dokonce v dětech vybudovala syndrom odcizení) - zde je naprosto nemorální a nesprávné aby takový otec musel výživné platit. Tvrzení, že to tzv. výživné je pro děti je jen podlá hra na city. Pokud matka v kontaktu s dětmi brání, je to její odpovědnost, že výživné nedostane.

Opatření proti neplatičům mají význam jen v 1 skupině případů, které tvoří jen malou část problémů s výživných. V případě skupiny 2,3 a 4 mají smysl sociální dávky na děti do rukou toho kdo o ně pečuje. A v případě skupiny 3 a 4 je řešení naopak otci snížit nesmyslně vysokou vyživovací povinnost. Podstatné pro to, aby dítě bylo zabezpečeno je, aby byla řešena skupina 5. Což je právě hlavní porozvodový problém, který je nutno v současnosti řešit.

Primární porozvodový problém je řešit zvýšení podílu otce v péči o děti a počtu dětí ve střídavé péči

Je různými výzkumy prokázáno, ale je to jasné i bez výzkumů, zapojením zdravého "selského" rozumu, že táta, který se svými dětmi tráví čas, může ovlivňovat jejich výchovu a může rozvíjet vzájemnou citovou vazbu má větší ochotu na tyto děti platit. A dokonce mu dělá radost na děti platit. Vidí v tom smysl. Naopak táta, kterému je po rozvodu kontakt s dětmi omezen na minimum, nemůže ovlivnit jejich výchovu a může jen smutně sledovat, jak se jejich děti odcizují, logicky a pochopitelně nemá chuť a radost platit matce dětí byť jen základní výživné a natož něco navíc. Matky a vlastně celý systém, který stojí na jejich straně, si jakoby neuvědomuje, že když je dítě u otce, tak ho otec živí, u té době platí mu společné výlety, společné akce a rád zaplatí různé aktivity. Když je dítě ve střídavé péče, tak vlastně takto automaticky a naprosto přirozeně otec platí polovinu nákladů na dítě a nemusí se řešit nějaké placení výživného matce otcem.

Primární porozvodový problém, který je potřeba v současnosti řešit - zvýšit podíl otců na péči o dítě, zvýšit počet dětí ve střídavé nebo společné péči rodičů, nekompromisně sankcionovat matky za nepředávání dětí resp. bránění kontaktu dětí s otcem.

Toto je to, na co by se měly soustředit odpovědné státní orgány, místo přemýšlení, jak zabavovat tátům řidičáky a zavírat je do vězení. Vyřeší takto elegantně dva problémy najednou: 1. ochota otců živit své děti 2. chybějící otec ve výchově dětí. Bohužel, v našem státě odpovědní úředníci a politici tvrdošíjně chtějí sankcionovat otce neplatiče a tvrdošíjně odmítají řešit podíl otců na výchově svých dětí (těch otců, kteří o to mají zájem). Trochu to připomíná onu anekdotu, kde pán, který ztratil minci, ji hledá pod lampou, kde je světlo a nikoli tak, kde minci ztratil a kde je tedy třeba hledat. Pod světlem se hledá příjemněji, ale k nalezení mince, tj. k vyřešení problém jistěnevede.

Krásně tento problém popsal pan Andrej Ruščák (který se hodně vyjadřuje k řádění norské organizace Barnevernet, protože v Norsku nějakou dobu pracoval a žil a po čase se vrátil se do Prahy), když v jednom příspěvku v diskusi na iDnes napsal:

Autorka sice píše prakticky ve všech článcích o Norsku jako zarytá svazačka, co psaním o rovnosti v Norsku napáchá víc škody, než užitku, ale jestli je fakt jedna oblast společenského života, kde má česká společnosti proti té norské co dohánět, tak je to právě rovnost pohlaví, a překvapivě ne tím směrem, o kterém se nejčastěji mluví (tedy posílení role žen), protože to je v Česku na slušné úrovni, ale spíš boj (jinak to nazvat nejde) mužů za to, aby byli společností vnímáni jako stejně důležití rodiče, jako matky. A že je to opravdu boj, jsem zjistil celkem rychle. Fakt je ten, že kromě Norska, Kanady, Švédska a v menší míře Dánska a Finska je to všude o hodně horší než ve výše zmíněných zemích, takže Česko rozhodně není ve špatné společnosti; naprosto stejně nechápavě jako Češi se na věc dívají Angličané, Němci, Francouzi, o Italech či Španělích ani nemluvě. Zkrátka a dobře - začíná to už cedulkou "pro maminky" na lednici pro pacienty v Motole (místo pro rodiče) a končí to tím, že se otcům odepírá možnost péče o děti v případě rozvodu, protože pořád ještě hodně lidí v Česku (a znovu říkám, nejen zde, ale prakticky všude) vidí otce jako rodinný bankomat a ne jako někoho, kdo se stará o děti. A to se musí změnit.

Další problémy v oblasti výživného na děti

V oblasti placení výživného na děti je v systému nastavena celá řada dalších nelogičností a nepřirozeností. V případě porozvodové situace je placení tzv. výživného na dítě nastaveno zcela jinak, než odpovídá přirozenému běhu věcí v případě úplné, nerozvedené rodiny:

V případě vysokých příjmů otce nastavení nesmyslně vysokého výživného, které ani za dítě nelze utratit. Zde se placení výživného podobá spíš placení dani z přijmu odváděné na účet matky než skutečné výživě dítěte dle jeho potřeb. V situaci úplné rodiny, kde jeden nebo oba rodiče mají vysoké příjmy, přece na výživu dítěte (stravu, oblékaní, sportovní a jiné aktivity) neodvádějí nějakou poměrnou část svých příjmu na dítě. Dítěti zaplatí jeho potřeby, zaplatí potřeby členů domácnosti, ale platí také třeba vysokou hypotéku, splátku auta, část dávají na spoření, zaplatí společnou dovolenou. V současném systému placení tzv. výživného na dítě, kdy otec s vysokými příjmy odvádí matce nějakou poměrnou část svých příjmů, zaplatí sám skutečné náklady na dítě a zbytek jde na osobní potřeby domácnosti matky, aniž by otec mohl ovlivnit, jaká část půjde na spoření pro dítě, jaká část na vzdělání atd.

Placení výživného na životní náklady dospělých dětí. V případě úplné, nerozvedené rodiny pokud má dostatečné příjmy tak přirozeně podporuje své děti ve studiu, našetří mu na bydlení a podobně. Každý rodič, chce své dítě zabezpečit co nejlépe, ovšem podle toho, co mu jeho finanční situace dovoluje. Pokud rodina reálně dostatečné příjmy nemá, je přirozené, že dítě nejde na vysokou školu a začne vydělávat a živit se samo. Je to tak přirozené a akceptované. Pokud peníze v rodině nejsou, tak dítě studovat nejde nebo studuje při zaměstnání. Je na svobodném rozhodnutí rodičů, že třeba koupili dům, kde rodina žije a nyní platí hypotéku. Znám řadu lidí z úplných rodin, kteří prostě studovat nešli, protože jejich rodiče na to neměli. Ovšem v případě rozvedených rodin, nemá otec svobodu volby, soud nezajímá hypotéka, kterou otec splácí a otec je donucen živit své dospělé děti, i když sám nemá dostatek financí - např. je v důchodovém věku a navíc platí hypotéku. Často si pak mladí lidé, kteří by v úplné rodině ani nešly studovat nebo by si při studiu přivydělávaly, si užívají studentského života, který jim platí otec a často ani přivýdělek nehledají. Platí zásada - otče, pokud nejsi rozvedený, tak můžeš posoudit, nakolik tvá situaci dovoluje ti živit své dospělé dítě, a pokud jsi rozvedený, je ti určeno co budeš platit na své dospělé dítě. Jsou případy, kdy se dospělé dítě, které se s otcem ani nestýká, obrátí na soud a ten otci určí mladému člověku platit.

Iniciativa Reverzní výživné. Dostala se ke mne informace, že v oblasti řešení současného špatného stavu oblasti výživného na děti existuje iniciativa Reverzní výživné, která se snaží ve sněmovně prosadit žádoucí změny v současné soudní, opatrovnické a daňové praxi. Potěšující je, že na toto téma již proběhla schůzka s předsedou Ústavně právního výboru poslanecké sněmovny ČR, panem JUDr. Tejcem. Jedná se o tyto body:

  • Předběžné opatření na snížení výživného (přimět soudy aplikovat i předběžné opatření na snížení výživného, které v tuto chvíli zamítají na základě ostravského judikátu 14 Co 64/2010).
  • Zákonem dané omezení exekuce na plat a majetek v případě běžícího soudního sporu o snížení výživného.
  • Čistý příjem rodiče zjišťovat na základě údajů od Finančního úřadu (současná praxe je taková, že soudci využívají fiktivní příjem rodiče, který si sami stanoví a z něj mu vyměří výživné, rodič se pak dostává do finančních problémů, není schopen styku s dětmi a často končí i ve vězení).
  • Doplatek i vrácení výživného (v současnosti je rodič a jeho další rodina zatížena doplatkem výživného až 3 roky zpětně v opačném případě však výživné vráceno není, jedny děti jsou enormně chráněny na úkor druhých).
  • 35c zákona 586/1992Sb., o daních z příjmů, kdy Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob náleží jen rodiči, který má děti v péči, přestože tato sleva velmi často zvyšovala příjem druhého rodiče, ze kterého bylo vyměřeno výživné na děti. Navrhujeme slevu rozdělit mezi oba rodiče, protože oba rodiče dítě živí a podílejí se na jeho výchově.
  • Ekonomické minimum pro soudce a zaměstnance OSPOD.
  • Zrušení § 196 zákona 40/2009 Trestního zákoníku.

Autor: Tomáš Holek | úterý 20.12.2016 14:56 | karma článku: 22.69 | přečteno: 864x

Další články blogera

Tomáš Holek

10.prosinec: Den lidských práv a porušování lidských práv otců v České republice

Den lidských práv se slaví každoročně na celém světě dne 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948. V tento den se po celém světě konají akce na podporu lidských práv.

13.12.2016 v 17:30 | Karma článku: 24.87 | Přečteno: 576 | Diskuse

Tomáš Holek

O Festivalu rozvodových filmů '2016

Ve dnech 21.11.2016 - 22.11.2016 se v Praze v kině Mat konal Festival rozvodových filmů, filmů zabývajících se patologickými rozvodovými jevy. Nikdo, komu je tato problematika blízká, ať už profesně nebo osobně, by neměl chybět.

1.12.2016 v 17:30 | Karma článku: 13.97 | Přečteno: 276 | Diskuse

Tomáš Holek

Kdo je ten mravokárce, který píská a odchází z vyhlášení výsledků ankety ?

Ortel zpěvák a Ortel hudební skupina se umístili na druhém místě ankety popularity nazývané Český slavík. V programu slavnostního večera nebylo zařazeno vystoupení skupiny Ortel. Zato v médiích dostal velký prostor její odpůrce.

29.11.2016 v 19:45 | Karma článku: 43.26 | Přečteno: 3425 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Stručný vzkaz všem nevolícím voličům

Je známým faktem, že nízká volební účast nahrává extrémistickým subjektům. Proč? Protože otrávený umírněný volič se na to prostě vykašle, kdežto naštvaný příznivec extrémistů jde a na just jim to tam hodí.

20.10.2017 v 18:39 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí pravda a láska, anebo lež a nenávist?

Kdyby bookmakeři přijímali sázky na odpověď na otázku v titulku, vsadil bych směle na vítězství lži a nenávisti. Proč? Protože lídři všech favorizovaných stran nám předváděli především lži, nenávist a osočování svých protivníků.

20.10.2017 v 16:13 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 586 |

Alena Kulhavá

Moji deváťáci zůstali jak opaření stát, když vešli do krypty, kde zahynul Gabčík a Kubiš

Jindy velmi rozverní, na holky, fotbal (ale už i společenské dění a svět) orientovaní habáni zůstali stát, mě i některým z nich zamrazilo a ukápla slza. Proč?

20.10.2017 v 14:55 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 791 |

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 443 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 17.30 | Přečteno: 397 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1955

Jsem táta dvou nezletilých dcer, kterého trápí, že naše špatně fungující opatrovnická justice umožňuje zločinné chování žen po rozvodu a že nekontrolovatelnost tzv nezávislých soudů, nezávislých na platném právu, umožňuje zločinné chování soudkyň a soudců. Trápí mne, že náš tzv. ministr pro lidská práva se vůbec nezabývá porušováním práv otců v naší zemi. Nemám rád lež, faleš, podrazy, podvody. A co mám rád: Mám rád lidi, kteří se nebojí dělat a prosazovat správné věci. Mám rád lidi, kteří si stojí za svými názory. Mám rád lidi, kteří vyznávají svobodu názorů, svobodu slova, a kteří druhým lidem tuto svobodu neberou.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.